V této rubrice nejsou žádné články.
JAK TO CHODÍ V TERAPII
Zatímco v některých zemích, zejména na západ od našich hranic, již po desetiletí patří návštěva poradce nebo terapeuta k "dobrému tónu" (dokonce může být někdy až nepřiměřeně četná), u nás bývá tato forma pomoci s řešením problémů mnohými lidmi chápána dosud jako projev slabosti nebo osobního selhání.
Zvláště v menších městech a na venkově jsou lidé zvyklí své starosti a trápení - s dětmi, s partnerem, s rodiči, s kolegou nebo sami se sebou - nosit v sobě a nehledat odbornou pomoc. Někdy bývá důvodem problematická dostupnost takové služby, častější je ale obava z něčeho nového, neobvyklého, neznámého.
JAK PROBÍHÁ SEZENÍ V SYSTEMICKÉ TERAPII
Vždy se jedná o formu rozhovoru. Klient přichází se svým tématem (potíží, potřebou) a ve spolupráci s terapeutem si ujasňuje, co od sezení očekává, co mu může pomoci, čemu se chce naučit, co od terapeuta "vlastně potřebuje". Až je toto jasné, začíná spolupráce na uskutečnění dohodnutého cíle. A to se děje opět formou rozhovoru.
DÉLKA SPOLUPRÁCE
Počet konzultací lze dohodnout předem, u systemického přístupu je však obvyklejší stanovit frekvenci a počet sezení až v průběhu spolupráce. V mé praxi se zpravidla omezuje poskytnutí poradenských služeb na jednu až dvě konzultace, počet sezení v případě terapie a rozvoje osobnosti se pohybje v rozmezí 4 - 10 konzultací jednou za 3 - 4 týdny, to ale není podmínkou.
MOJE ODBORNÁ ZPŮSOBILOST
Jsem členkou České asociace pro psychoterapii (ČAP) a splňuji kritéria pro zapsání do seznamu psychoterapeutů ČAP
Jsem členkou Českého institutu pro supervizi (ČAP), který je členem Evropské asociace pro supervizi a koučink (EASC)
ETICKÝ KODEX
Při své práci se důsledně řídím Etickým kodexem EAP (Evropské asociace pro psychoterapii).
KRÁTKÁ TERAPIE ZAMĚŘENÁ NA ŘEŠENÍ
SOLUTION FOCUSED BRIEF THERAPY, zkratkou SFBT,
nazývaná též KRÁTKÁ TERAPIE či TERAPIE ZAMĚŘENÁ NA ŘEŠENÍ, patří do "rodiny" SYSTEMICKÝCH psychoterapeutických přístupů. Nejvíce rozvinul tento mimořádně efektivní model Američan Steve de Shazer a jeho žena Insoo Kim Berg.
V roli terapeuta/poradce zde "pracuji s jazykem a světem klienta" tak, že využívám specifického způsobu kladení otázek a přináším do rozhovoru podněty k nalezení efektivního řešení, šitého přímo na míru klientovým potřebám.
SFBT se řadí mezi tzv. krátké terapie, což nemusí znamenat nutně vždy krátký čas, ale obvykle netrvá déle než několik konzultací. Někdy zcela postačí první konzultace.
Tento směr je určen zejména těm lidem, kteří hledají konkrétní řešení a možnosti nalezení cesty k "životu bez problému, jenž je zatěžuje."
ZAKÁZKOVÝ MODEL
Jako zakázkový se tento přístup označuje proto, že poradce/supervizor/kouč/terapeut spolu s klientem během rozhovoru teprve "vytváří zakázku". Potřeby klientů totiž bývají někdy poněkud neurčité a není zcela jasné, co klient vlastně od odborníka potřebuje.
Stává se také poměrně často, že se klient domnívá, že zná příčinu svých potíží, ale v systemicky vedeném rozhovoru zjistí, že věci se mají "úplně jinak". Mnohdy je toto "odhalení" dostačující pro jeho další kompetentní kroky, při nichž už se obejde bez doprovázení, bez pomoci "zvenčí".
Jedním z hlavních představitelů tohoto přístupu je německý psycholog Kurt Ludewig.
V českém prostředí na něj navázal tým terapeutů sdružený v Institutu pro systemickou zkušenost, kde jej rozvíjel můj učitel a dnes i vzácný přítel Vratislav Strnad.
o Supervizi
Supervizi chápu jako specifickou formu vzdělávání, zaměřeného na profesní a osobní rozvoj.
Supervizi poskytuji zejména pracovním týmům a jednotlivcům v tzv. pomáhajících profesích, ale také v komerční sféře.
Absolventi vzdělávacích nebo supervizních programů označují v evaluačních dotaznících jako významnou přednost "mého", tedy systemického přístupu možnost bezprostředně, vlastně již po jednom setkání, aplikovat získané poznatky při vlastní práci nebo v komunikaci. Ve zpětných reflexích často popisují změny, ke kterým v jejich praxi (někdy i v osobním životě) došlo, „přestože použili minimálních prostředků“.
Jako hlavní přínos systemického přístupu nejčastěji uvádějí:
- poznání nových metod profesionální práce
- získání nástrojů a technik k využití těchto metod a technik
- posílení vlatních profesních kompetencí
- započetí práce se sebou, zejména v oblasti reflektování osobních či profesních možností a limitů
- zlepšení klimatu na pracovišti, a to jak ve vztahu ke kolegům, tak ke klientům
KDY JE UŽITEČNÁ MANAŽERSKÁ SUPERVIZE
Hlavní pracovní náplní manažera je práce s lidmi, jejich řízení, motivace, vedení a kontrola. Tyto činnosti kladou vysoké nároky zejména na psychiku a psychosociální dovednosti - takzvané soft skills.
Mnoho ředitelek a ředitelů je po nástupu do vedoucí funkce „hozeno do vody“ a učí se pracovat s lidmi hlavně metodou pokusu a omylu. Přestože leccos dokážou zvládnout sami nebo s pomocí kolegů či přátel - a samozřejmě dalším vzděláváním - je dobré, když mají "někoho zvenčí", kdo jim pomáhá ujistit se, zda to, co dělají, dělají dobře, nebo jim pomůže rozhodnout se, jak postupovat v případě konkrétní složité situace či konkrétního člověka.
Takovým „externím profesionálem“, s nímž mohou otevřeně a bezpečně mluvit o své práci, svých pocitech, pochybnostech, obavách a potřebách, může být dobrý supervizor.